|
|
Reflexe koncepce občanské společnosti do rakouských ústav 19. století
Hájek, Petr ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá občanskou společností a občanskými právy v 19. století v rakouské monarchii. Autor zdůrazňuje souvislost mezi vývojem občanské společnosti a koncepcí občanských práv. Analyzuje občanská práva a ukazuje rozdíl mezi právní úpravou občanských práv a skutečnou realitou, to znamená mezi stavem de iure a de facto. Důležité místo zaujímá idea rovnosti, která nemohla být realizována, dokud existovaly šlechtické výsady. Klíčová slova: občanská práva, občanská společnost, ústava, rakouská monarchie
|
|
|
Reflexe koncepce občanské společnosti do rakouských ústav 19. století
Hájek, Petr ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá občanskou společností a občanskými právy v 19. století v rakouské monarchii. Autor zdůrazňuje souvislost mezi vývojem občanské společnosti a koncepcí občanských práv. Analyzuje občanská práva a ukazuje rozdíl mezi právní úpravou občanských práv a skutečnou realitou, to znamená mezi stavem de iure a de facto. Důležité místo zaujímá idea rovnosti, která nemohla být realizována, dokud existovaly šlechtické výsady. Klíčová slova: občanská práva, občanská společnost, ústava, rakouská monarchie
|
|
|
Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny
Wögerbauer, Michael
Text se zaměřuje na pokusy pražského tiskaře Jana Tomáše Höchenbergera o získání výsadního postavení vojenského knihtiskaře v sedmdesátých letech 18. století, kdy bylo pro nové podniky obtížné prosadit se v zastaralém systému privilegií. Po prvním neúspěšném pokusu v letech 1779-1780 se pokusil získat výsadní pozici s pojízdným tiskařským lisem, který byl autorem i historikem Josefem Dobrovským označen za Höchenbergerův vlastní vynález. Pokus je analyzován na pozadí zkostnatělosti existujícího systému privilegií a na základě teze francouzského historika knižní kultury Frederica Barbiera, že na konci 18. století nastala "druhá knižní revoluce", která však na rozdíl od první (Gutenbergův vynález) a třetí (digitalizace) nebyla charakterizována technickým pokrokem, ale šířením a demokratizací tištěné komunikace. Na tomto pozadí je Höchenbergerův pokus ještě pozoruhodnější z hlediska naplňování potřeb armádní správy a komunikace se vzrůstajícím počtem vojáků, kteří už nebojují jako žoldáci za peníze, nýbrž za "vlast" a "národ".
|
|
| |
host ::
RSS.